Batuv kanál mezi Otrokovicemi a Rohatcem (délka 53 km), dokoncený v roce 1938, byl po roce 1960 opušten a zapomenut. Od roku 1995 se postupne obnovuje a od roku 1998 zacalo jeho stále rostoucí využívání pro úcely cestovního ruchu. V roce 2004 jej již využilo cca 60 000 návštevníku. Batuv kanál se tak postupne stává osou príhranicního regionu a významným pojmem cestovního ruchu. Na jeho existenci a provozování postupne navazují další turistické a kulturní aktivity. V minulých 2 letech rostou i aktivity na jeho prodloužení - na severu ke Kromeríži, na jihu k Hodonínu. Zejména prodloužení k Hodonínu je ve velice nadejné fázi, protože v rámci Reditelství vodních cest již existuje investicní zámer na tuto akci a pripravuje se dokumentace pro územní rízení. Na to navazují i akce z Interregu, tj. prístav Hodonín (CR) a prístav Skalica (SR). Tím se také naplnuje dlouholeté úsilí mezinárodního obcanského sdružení Spolok na podporu Pomoravia/Spolek pro podporu Pomoraví (dále SNPP) o zprístupnení této rekreacní vodní cesty pro oba státy. V soucasné dobe vznikl na pude SNPP návrh na zpracování podrobné socioekonomické analýzy, která by mela popsat technickou, ekonomickou a enviromentální proveditelnost a celkovou vhodnost dalšího zámeru - rozšírení nabídky pro rekreacní plavbu prodloužením dnešního Batova kanálu až k Rakousku. Tím je mínen úsek reky Moravy mezi Hodonínem a soutokem Moravy s Dyjí, prípadne také cást Dyje. Dá se tak ocekávat rozšírení klientely, která by Batuv kanál využívala, a také rozšírení nabídky pro turisty o další atraktivní místa. (Soucasne je predjednáno s VUC Trnava, že slovenští kolegové zacnou rešit návazný slovensko-rakouský úsek reky Moravy s cílem proverit možnost spojení Batova kanálu s Dunajem). Základním posláním projektu je tedy proverit ze všech aspektu možnost prodloužení Batova kanálu o úsek Hodonín - soutok Morava/Dyje, pricemž v prípadne kladných výsledku se projekt stane podkladem pro príští období strukturálních fondu.